Jižní ostrov Nového Zélandu den za dnem (10. část)

28. dubna 2017 v 22:05 | Petr Matěj |  Nový Zéland
Pátek 31. března 2017

Místo v Glenorchy se probouzíme v Queenstownu s tušením, že naše auto to má za sebou. Po snídani okolo deváté ranní si říkáme, že už bychom mohli zavolat do servisu, třeba už se na auto podívali, případně se jim jen připomeneme, aby nezapomněli.


No a vida, vzali nám to hned a neměli ani tak špatné zprávy - převodovka sama o sobě zničená není, je to jen nějaký CV joint (netuším, co to je, ale asi je to důležitá součástka, když kvůli ní auto nejede) a dostáváme informaci, že oprava by mohla stát 300 - 400 dolarů (cca 7 000 Kč). Říkáme si, že to ještě není tak zlé a že teda asi do opravy půjdeme.

Máme k dispozici ale pouze minimum věcí, a tak rádi využíváme toho, že Ondra jede nakoupit a servis je asi minutu jízdy od supermarketu. Vcházíme do kanceláře, kde se nám ochotně hned začne postarší pán věnovat. Začíná nám vysvětlovat, že na starší auta se shání náhradní díly hůř (to je asi pravda) a že by si ten díl museli nechat poslat z Aucklandu (tomu už jsem moc nevěřil).

Chápu, že kvůli dvěma cizincům se nepřetrhnou, ale na vrakovištích je tolik aut, že by se takový díleček určitě někde našel a ani by ho nemuseli shánět nikde daleko, no ale taková je tady realita.

Nicméně pán počítá a počítá a ejhle - oprava by byla 700 dolarů (takže skoro 15 000 Kč). Oba jsme se na sebe s Terkou podívali a ani jsme nemuseli nic říct a oba jsme poznali, co ten druhý měl na jazyku - do opravy nejdeme. Servisů je sice okolo spousty a třeba by někdo byl ochotnější a ne tak drahý, ale auto nejsme schopni vlastními silami (rozuměj zadarmo) přesunout z místa na místo a hlavně - nikde nemáme jistotu, že se auto po opravě znovu neporouchá za dalších pár kilometrů.

Ve chvíli, kdy pánovi v kanceláři oznamujeme, že auto opravovat nechceme, jeho veškerý zájem opadá a přestává se o nás zajímat s tím, že auto u nich stát nemůže. V tu chvíli nás napadá Mike, který nám včera říkal, že při nejhorším si ho bezplatně vezme odtahovka, ale že nemůžeme čekat, že nám za auto něco dají. Je docela dost možné, že tyhle dvě firmy spolu takto spolupracují, nicméně v tuto chvíli "vítáme" fakt, že někdo si to auto vezme a my nebudeme muset řešit, co s ním.

Mike (navzdory všemu, co si můžeme myslet o dohodě nedohodě) je opět velice příjemný a ochotný a radí nám, jak postupovat. Musíme na e-mail odtahovky napsat zprávu, že jako majitelé auta chceme, aby si auto odtáhli bez toho, aniž bychom jim za to platili, a že jim ho v podstatě věnujeme bez toho, že bychom na oplátku dostali nějaké peníze my od nich.

V rychlosti tak přehazujeme všechny věci (včetně rádia) z auta do kufru Ondrova vozu a odjíždíme. Dokonce jsme si vzali i klíčenku "All Blacks", kterou jsme měli na klíčích, takže tam klukům nezůstalo cenného nic. A pokud mají s autem nějaké pikle, tak je dobře, že neví, že nefunguje klimatizace a taky nejde nastavit intenzita větrání - he he he :-)
Pro jistotu ještě voláme do Opotiki Karlovi, našemu automechanikovi, že se jedná o CV joint, a když mu říkáme, že si řekli o 700 dolarů, moc to nechápal a jen litoval, že se to nestalo, když jsme byli u nás, protože by nám to určitě opravil alespoň za polovic. Pak se jen ujišťujeme, co jako majitelé auta musíme udělat, abychom vozidlo odepsali. Karl nám vysvětluje, že musíme pouze vyplnit jeden formulář na poště a je to.

Terka ještě před tím, než na poštu jdeme, volá Mikovi, který nám k našemu překvapení sděluje, že po zaslání e-mailu je to už přepsané a že už nic nemusíme řešit. Udiveně na sebe koukáme a i přes tuto informaci jedeme na poštu, kde se ptáme, jestli jsme ještě majiteli auta. Dostává se nám odpovědi, že ne, nicméně na otázku, kdo je nyní majitel již odpověď nedostaneme.

Sečteno podtrženo - za necelých 24 hodin se nám porouchalo auto, celé jsme ho vystěhovali a po jednom e-mailu přestali být jeho majiteli. V tomhle je Zéland skvělý, papírovaní je otázka minut. U nás je to (bohužel) otázka dní a měsíců.

Zbytek dne už trávíme přemýšlením nad možnostmi, jak pokračovat dál. Zbývají nám totiž ještě dvě významná místa, kam bychom se moc rádi podívali - fjordy v Milford Sound a nejvyšší hora Zélandu Mt. Cook.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama