Dvouměsíční zkušenost s kiwi. Jak se vlastně pěstuje a co všechno se na něm dělá?

22. února 2016 v 20:29 | Petr Matěj |  Nový Zéland
Zdá se mi, že čas na Novém Zélandu plyne tak nějak rychleji, protože mrknutím oka jsme se dostali až na konec třetího měsíce pobytu. Většinu času jsme strávili (a ještě asi nějakou tu chvíli strávíme) v Opotiki, kde u společnosti Eastpack pracujeme v kiwi sadech. Sám jsem až do svého příjezdu sem neměl vůbec tušení, jak a na čem vlastně kiwi roste. Proto jsem se rozhodl sepsat článek, ve kterém bych mohl svoji dvouměsíční zkušenost alespoň trošku zúročit. Snad Vás to chytne :-)



NA ČEM KIWI ROSTE?

Když to trošku přeženu, nevěděl jsem, jestli kiwi roste na keři, na stromě, nebo jestli náhodou neroste přímo ze země jako třeba mrkev. Pokud si nejste úplně jistí tak vězte, že možnost "B" je správně. Kiwi roste na stromě, i když svým vzrůstem by se klidně mohlo říct, že se jedná o vzrostlejší keř.

JAKÝMI SYSTÉMY SE KIWI PĚSTUJE?

Systém pěstování je tu (alespoň z toho, co jsem viděl) dvojí. Pokud si dokážete představit klasickou vinici, tak víte, že víno roste v keřích zasazených za sebou v několika řadách v jednom sadu. A přesně tohle je i jeden ze způsobů přestování kiwi. Jednolitvé stromy jsou seřazeny ze sebou, avšak nerostou do výšky, ale v určité výšce se hlavní větve (tzv. lídři) nasměrují tak, aby rostly směrem k zemi. Z těchto lídrů poté rostou další větve, které jsou po pomocných drátech směrovány v potřebném směru. Jedná se o tzv. T-systém, který mezi kmenem stromu a jeho větvemi vytvoří "stříšku" a sběr ovoce poté probíhá "zevnitř" ovocných stromků. Pro ilustraci přikládám fotku jedné takové řady.


T-systém se dle názorů místních odborníků považuje za méně efektivní, proto jsou také manažeři s nadsázkou "naštvaní" na majitele jednotlivých sadů, kteří nejsou ochotni svůj T-systém předělat na systém efektivnější.

Tím se dostávám k onomu druhému stylu, pro který ale nemám pojmenování, ale pro zjednodušení mu říkejme "klasický systém". V něm stromky rostou úplně stejně jako u T-systému, zásadní rozdíl je v tom, že stromy nejsou propojeny jenom v jednolivých řadách, propojeny jsou totiž i všechny jednolitvé řady v rámci daného sadu. To znamená, že větve z lídrů (ti rostou stejně jako u T-systému) nejsou vedeny směrem dolů. Mezi jednotlivými řadami jsou nataženy dráty, které jsou umístěny ve výšce růstu lídrů a jednotlivé větve pak rostou vodorovně po těchto drátech směrem k další řadě. Pro ilustraci opět přidávám fotografii takovéhoto systému, tentokrát pořízenou přímo při mé práci.




CO VŠECHNO JSME NA SADU DĚLALI A DĚLÁME?

Na tuto otázku nejsem schopen 100% odpovědět, protože na sadu děláme až příliš krátkou dobu na to, abych tvrdil, že o kiwi sadech vím všechno. Musím prostě přiznat, že nejsem až tak dokonale chytrý, jak jsem si myslelMrkající Nicméně co jsme tu, dělali jsme několik věcí.

Předem je potřeba říci, že v sadech rostou v menším měřítku samci (opylovači) a v mnohem větším samice (ty plodí ovoce). Laickým okem bych řekl, že na 5 samic připadá 1 samec. Holt jeden chlap si tu pořádně užije :-)

Když jsme sem v půlce prosince přijeli, s Terkou jsme dělali každý jinou práci. Samci po opylení samic ztrácí pro danou sezónu svoji funkci a vzhledem k tomu, že v porovnání se samicemi jsou pořádně rozrostlí, je potřeba samce radikálně prostříhat. To byla moje práce na první dva týdny, kdy jsme ze zarostlého porostu, přes který nebylo vidět sluneční svit, prostříhali takřka až k lídrovi, na kterém zůstalo pár menších větviček. Terka pak zastřihávala konce samičích větví, kdy ustřihla vždy konec větve za posledním ovocem.

Po Novém roce jsme několik týdnů dělali všichni stejnou práci, a sice probírání nestandardních kusů ovoce. To probíhá tak, že člověk chodí v jedné řadě ze strany na stranu a se zakloněnou hlavou a mezi několika tisíci kusů ovoce hledá ty, které nějakým způsobem nejsou žádnoucí. Taková kiwi jsou buď příliš malá, případně mají na slupce vyrostlý takový zobáček, nebo jsou tvarově nevyhovující. Není to vyloženě nějaká povznášející činnost, nicméně se na to dá zvyknout a devítihodinové směny se dají bez větších potíží zvládnout. Ukázky nestandardních kusů ovoce přikládám níže včetně fotky jedné "obludy", která skutečně svým tvarem nebyla úplně "ťip ťop".





Než jsme sem přijeli, myslel jsem si, že ovoce jako takové potřebuje hodně denního světla. Nicméně moje domněnka byla mylná. U obou systémů pětování roste kiwi směrem k zemi a od slunečního záření jej ochraňuje velké množství větví nad ovocem. Určité množství denního světla je ale potřeba plodům dostat. Pokud tedy existovalo nějaké tmavé místo v jednotlivých řadách, bylo potřeba jej alespoň částečně prostříhat, aby skrze větve bylo vidět oblohu. Více světla je nežádoucí. Kromě ochrany před přímým zářením pak větve plní ještě ochranu před deštěm, větrem, případně kroupami. Prostříhávání těchto tmavých míst pak bylo další pracovní činností, kterou jsme před sezónou absolvovali.

Posledním druhem práce pak bylo trhání (nikoliv stříhání) větví na samčích stromech, a to v období po jejich předchozím ostříhání, kdy z lídrů začaly rašit nové větve. Tyto (pokud byly delší, než bylo požadováno) bylo potřeba ulomit přímo v místě růstu, kratší větve pak zůstaly ponechány s tím, že pupeny na jejich koncích bylo potřeba ručně zmáčknout, aby se zamezilo dalšímu růstu těchto větví.

Po sběrové sezóně probíhají další činnosti, kterých se ale pravděpodobně účasnit nebudeme, a tak nemá smysl se o nich nějak do detailu rozepisovat. Ve zkratce snad jen uvedu, že v zimním období dochází ke stříhání samic, kdy se větev, která plodila v předchozí sezóně, ustřihne určitá část.

No, koukám, že jsem se poměrně hodně rozepsal, tak doufám, že Vám nedělalo problém dostat se až na konec tohoto článku. Za pár týdnů začne sběrová sezóna, kterou bychom měli trávit ve skladu, kde bychom měli pracovat s čerstvě nasbíraným ovocem.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama