Po největším městě změna - jsme ve čtyřtisícovém Opotiki

3. ledna 2016 v 20:13 | Petr Matěj |  Nový Zéland
Po krátkodobém dvoutýdenním pobytu v Aucklandu jsme se s Terkou přesunuli do malého městečka Opotiki, které se nachází na severovýchodě severního ostrova Nového Zélandu. Díky Slovákům Majkovi a Lubošovi jsme tu měli od 10. prosince zajištěné ubytování a taktéž i práci. Bydlíme totiž u Cathy, což je naše paní domácí a zároveň i naše šéfka. Pracujeme na kiwi sadech právě v Opotiki a nejbližším okolí.



JAK JSME SE DO OPOTIKI VLASTNĚ DOSTALI?

Laso nám hodili výše zmínění Slováci. Ty jsme potkali v Aucklandu, když jsme všichni bydleli u Hanky. Zároveň jsme s nimi jezdili na jahody. Kluci přijeli na Nový Zéland o několik dní dříve, a tak už byli i více zaběhnutí. Po společném týdnu v Aucklandu se Majko a Luboš na Facebooku dozvěděli o práci v kiwi sadech a vzhledem k tomu, že stejně jako my na jahodách moc nepochodili, odjeli s tím, že pokud to bude možné, rádi nás v Opotiki přivítají. Ještě ten den večer se Majko ozval se slovy "máte to vybavené", čili domluvené ubytování i práci :-)

My jsme však ještě museli u Hanky zůstat, protože jsme čekali na dokončení úprav na našem autě, nicméně jsme byli rozhodnutí, že do Opotiki se za bratry Slováky vydáme jakmile to bude možné. Tak se také i nakonec stalo, od Hanky s námi cestoval i Čech Ondra, takže nakonec Cathy ubytovala 5 Čechoslováků.

JAKÉ JE OPOTIKI?

Jak už nadpis napovídá, Opotiki se co do počtu obyvatel dá směle přirovnat k Novému Malínu. Vedou zde v podstatě pouze dvě hlavní ulice, ale vzhledem k tomu, že jsme na Zélandu ještě neviděli žádnou bytovku nebo snad panelák a všichni tak bydlí v rodinných domech, tak rozlohou je Opotiki poměrně velké městečko. Centrum dění se odehrává okolo supermarketu New World, což je v okruhu několika kilometrů jediný větší obchod s potravinami, a tak v něm nakupují jak místní, tak i obyvatelé z okolí, takže parkoviště před New Worldem je neustále takřka plné a provoz v nejbližším okolí tomu také odpovídá.


Nedaleko od tohoto nákupního centra se nachází centrum města, což je ve skutečnosti jedna ulice, která je z obou stran lemována obchody nejrůznějšího charakteru, je zde také banka (i s bankomatem!) a v neposlední řadě také prodejna s tvrdým alkoholem. Podobně jako třeba v Norsku, i tady je prodej alkoholu regulován. V New Worldu se dá nakoupit jen pivo nebo víno, pokud člověk má chuť na něco ostřejšího, musí se vydat do Liquor Landu, který v právě skončeném období Vánoce - Nový rok zažíval obrovský nával klientů :-)

Co se volnočasových aktivit týče, není tady moc co dělat. Je tu jedna posilovna a tím to tak nějak končí. Na druhou stranu, pokud jsme v práci, vracíme se až v pozdních odpoledních hodinách, takže na nějaké užívání si není čas.

CO ZDE DĚLÁME?

Od 12. prosince jsme zaměstnání u společnosti EastPack, což je firma, která vlastní poměrně velké mnžoství kiwi sadů. No a právě v nich se angažujeme. Trhání kiwi bude aktuální až na konci března, takže teď se věnujeme otrhávání nestandardních kusů kiwi, prostříhávání větviček samic či kompletnímu ostříhání samců (samci neplodí kiwi). Práce je to poměrně náročná, ale v porovnání s jahodami se tu s námi zachází o dost lépe - máme dvě patnáctiminutové placené pauzy a k tomu půlhodinovou přestávku na oběd, která je ale neplacená. Samozřejmě i tady se po nás chce enormní nasazení a kvalitní práce, ale pořád se k nám chovají jako k lidem a ne jako k otrokům.


Nerozlišují se zde pracovní dny a dny víkendové. Platí pravidlo, že pokud neprší, pracuje se. Zpravidla tak ráno začínáme v 7:30 a končíme okolo páté odpolední. Každý den po práci jdeme nakoupit, protože si sami musíme udělat večeři a k tomu také svačinku a oběd na další den. A to je vše, co stíháme :-)

JAK DLOUHO ZDE ZŮSTANEME?

To nejdůležitější na závěr. Původně jsme tu chtěli zůstat jen do konce roku 2015 s tím, že od ledna nastoupíme ke kravám na dairy farm (krávy chované pro mléko). Delší dobu jsme byli v kontaktu s jedním farmářem, který se tvářil, že s námi počítá a stejný dojem jsme měli i po pohovru, na který jsme se dostavili cestou z Aucklandu do Opotiki. Po pár dnech tady nám ale napsali e-mail, že pro nedostatek zkušeností nás nevezmou. Začali jsme tedy řešit, co a jak dál. Naštěstí je Cathy velice příjemná paní a když jsme jí oznámili, že práce na farmě krachla, tak zmínila, že tady na kiwi sadech kromě dvou týdnů v únoru bude práce až do konce dubna. Chvíli jsme zvažovali i jiné možnosti, nakonec jsme ale usoudili, že bychom této nabídky využili. V současné době tak plánujeme zůstat v Opotiki až do sklizně ovoce s tím, že na zimu bychom se pak přesunuli na jižní ostrov země, kde bychom si rádi našli práci v nějakém horském hotelu.

No uvidíme, jak se to dál vyvine. Samozřejmě se může stát, že nás z kiwi sadů vyhodí a my si tak budeme muset hledat zase něco jiného, ale zatím to vypadá, že by vše mohlo být v pořádku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama