První dva týdny za námi. Jaký byl Auckland?

12. prosince 2015 v 4:50 | Petr Matěj |  Nový Zéland
Od našeho příjezdu ve čtvrtek 26. listopadu už uplynuly tři týdny. Aktuálně jsme v Bay of Plenty, který se nachází na východním pobřeží severního ostrova. První týdny jsme strávili v Aucklandu, největším městě země, které je co do počtu obyvatel o maličko větší než Praha. A co se v Aucklandu všechno dělo?


BYDLENÍ

V závěru předchozího článku byla zmíněna osoba jménem Hanka. Jedná se o Češku, která na Novém Zélandu žije již jedenáctým rokem a tudíž už ví, jak to chodí! Máme u ní zařízené vyzvednutí z letiště i nocleh v městské části "Pakuranga". Původně jsme chtěli u Hanky zůstat dva dny. Ty se nakonec protáhly na dva týdny :-) Určitě jsme se zde ale neflákali a zařídili jsme spousty užitečných věcí.


U Hanky jsme během oněch 14 dní spali ve dvou různých pokojích, k tomu jsme 4 noci strávili i v obýváku, to protože jsme zůstali déle, než byl plánováno a v domě jsme bydleli s několika dalšími čecho-slováky. K dispozici jsme měli vše, co jsme k životu potřebovali - teplou i studenou vodu, pračku, matrace či plně vybavenou kuchyni, takže jsme nijak nestrádali.

PRVNÍ PRÁCE - SBÍRÁNÍ JAHOD

Dva Slováci, které jsme shodou okolností potkali právě u Hanky, a kteří na Nový Zéland přiletěli o týden dřív než my, začali pracovat na poli, kde sbírali jahody. Díky Hance jsme i my dostali tuto příležitost. Kluci si navíc koupili i auto, a tak nás do práce i z práce mohli vozit. Věděli jsme, že se nebude jednat o žádné terno, ale na druhou stranu jsme nechtěli jen tak sedět doma a čekat, až se vyřídí všechny možné papíry.

A terno to skutečně nebylo. Pracovní doba byla sice jen okolo 6 hodin denně, ale během této doby jsme neměli vůbec žádnou přestávku. Kdo z Vás už někdy viděl jahodník, ten už si dovede představit, v jaké poloze jsme strávili 90 procent pracovní doby. Ano - takřka celou dobu jsme museli být shrbení. Pár hodin se to dá vydržet, ale ke konci pracovní doby už skutečně není moc sil na rozdávání. Nebojím se říct, že zaměstnání u této firmy se dá přirovnat k legálnímu otrokářství, když během práce nad Vámi stojí místní boss, který neustále ukazuje na neotrhané jahody.


Slováci nás navíc hned první den upozorňují, že je na pracovišti o mnoho méně lidí než den předem a že takřka nikoho nepoznávájí. Sami jsme poznali proč. Do práce se sem hlásí jak místní chudina, tak také obrovské množství Indů - několik desítek denně. No a pokud jste na poměry firmy "příliš pomalí", jednoduše Vás vyhodí. Jednoho ze Slováků vyhodili hned druhý den, co jsme sbírali jahody. My jsme si po třech pracovních dnech dovolili vzít den volna, pátý den už nám však čtečka nefungovala = vyhazov čekal i na nás. Za ty tři dny práce to bylo přesně tak, jak popisovali kluci - každý den spousta nových tváří a ty povědomé z předchozího dne tam jednoduše nebyly. Nicméně za ty 3 dny se nám podařilo vydělat přes 400 NZD, což není zas až tak špatný pocit. Oficiální důvod vyhazovu - far too slow (až příliš pomalí). Upřímně, i přes nasbíráných 80 kg za den si nedopovedu představit, o kolik bych musel být rychlejší, abych si udržel svoji pozici.

ADMINISTRATIVNÍ ZÁLEŽITOSTI + POŘÍZENÍ AUTA

Díky práci na jahodách jsme snadněji dokázali zařídit vše potřebné k životu na Novém Zélandu, a sice jsme otevřeli bankovní účet, koupili místní SIM karty a zažádali o IRD číslo (podobné je v ČR IČO), které zde musí mít každý, kdo žádá o práci. Přes jednoho pána jsme navíc na konci druhého týdne dostali k dispozici Toyotu Ipsum. Ta zatím po najetých cca 400 km stále drží a zatím s ní nejsou žádné problémy - snad to tak vydrží i nadále.


PRVNÍ VÝLETY

Volných dní, kdy jsme nepracovali anebo když už jsme čekali jen na servis auta, jsme využili k výletům po Aucklandu a jeho nejbližším okolí. Město se rozléhá na sedmi vyhaslých sopkách, ze kterých jsou dnes vyhlídková místa na město a oceán. Dva kopce, Mt Wellington a One tree hill, jsme sami vyšlápli. Autem jsme si udělali výlet na pláže Karekare, kde jsme se poprvé koupali v moři. Odtud jsme také vyrazili na krátký výšlap k místními vodopádu. Nedaleko odsud je i vyhlášená Piha beach, kterou jsme si nafotili z výšky. Zajímavý byl i výlet na Ladies beach - pláž, která je určená výhradně nudistům. A ačkoliv název zní jasně, na Ladies beach byli pouze naháči - muži. My jsme ale neváhali a i tady jsme se okoupali.


Momentálně se nacházíme cca 3 hodiny jihovýchodně od Aucklandu na pokraji městečka Opotiki, kde bychom měli zůstat do Vánoc a kde máme domluvenou práci v kiwi sadech. Zatím zvládáme, ale co bude dál ... no uvidíme.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Adéla | E-mail | 18. prosince 2015 v 10:54 | Reagovat

Tak se držte! Snad kiwi sady budou lepší než jahody!

2 Hamanek | E-mail | 18. prosince 2015 v 11:04 | Reagovat

80 kg za den je málo, jak asi vypadá ten robot co zvládne více..... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama