Poslední společný výlet – Preikestolen a Kjerag

26. června 2012 v 15:50 | Petr Matěj |  Erasmus - Lillehammer 2012
I když fakticky již Erasmus skončil a všichni naši kamarádi už jsou zpátky doma, je potřeba se ještě vzpomínkami vrátit k tomu, co se v posledních hodinách a dnech v Norsku odehrálo. Dnešní článek bych rád věnoval čtyřdennímu výletu s učitelem Snow Businessu Christianem, který pro nás tento trip zorganizoval a fungoval také jako řidič našeho minibusu.



Čtvrtek 24. května 2012 - den první

Celý výlet pro nás začíná devátou ranní, kdy se všichni scházíme před kolejí a čekáme na příjezd Christiana. Nejede s námi Lucka, která již na Preikestolenu byla, neboť v Norsku je již od srpna 2011. Naplněný minibus a jedno auto se tedy vydává směrem na západ, cesta trvá několik hodin. První plánovaná zastávka je v národním parku, jehož jméno neznám, ale podstatné je, že na tomto místě vidíme krásné vodopády, které padají ze strmých skal a dole v údolí vytváří říčku lemující hory okolo.


Pokračujeme směrem na Stavanger a cestou se ještě u pár hezkých vodních úkazů zastavujeme. V podvečer přijíždíme do Stavangeru, ubytováváme se v hostelu a vyrážíme do vírů tohoto města. Nejprve se zdlábneme něčím dobrým, projdeme se po pobřeží a nakonec kotvíme v jedné z místních hospod a oddáváme se točenému pivu. Vzhledem k tomu, že ráno brzo vstáváme, nikdo to nepřehání a okolo půlnoci nebo chvíli po ní jsme všichni ve svých postelích.


Pátek 25. května - den druhý

Budíček je zhruba okolo osmé, kapacita sprch je poměrně malá, a tak někteří využívají možnosti se nejprve nasnídat. Personál hostelu je navíc tak hodný, že ze švédských stolů si můžeme udělat svačinku na celý den. A vězte, že byla potřeba! Jedeme asi 5 minut minibusem a poté následuje přesun na trajekt. Necelá hodinka na lodi a už jsme poblíž Preikestolenu. Na záchytné parkoviště je to asi 15 minut. Zde minibus necháváme a dál už musíme po svých. Je nutno říci, že podobu celého výletu jsme neviděli ani jeden mráček a všechny 4 dny byly vůbec nejteplejšími za celý náš pobyt. Výšlap na Preikestolen podle tabulek trvá hodinu a půl až dvě hodiny. Naše čelní skupinka tento poměrně náročný výšlap plný šplhání a zdolávání těžce dostupných míst zvládá za 55 minut. Poté následuje neuvěřitelně krásný pohled na útes, pod kterým není více jak 600 metrů nic, jen vzdušný prostor. Někteří z nás strach nemají a sedají si úplně na kraj s nohama v luftu. Já takovou odvahu nemám, a tak jenom ležím na břiše a trošku vystrkuju hlavu, abych se přesvědčil, že uvidím malé stromy někde proklatě dole.


Čekáme na zbytek skupiny, abychom mohli udělat skupinovou fotku. Po zhruba 2 hodinách ne neskutečně krásném místě se vydáváme směrem dolů. Je ale takové horko, že využíváme možnosti osvěžit se v jezírku, které je nedaleko od Preikestolenu. V době našeho příchodu se v něm nikdo nekoupal, ale tím, že jsme byli první, jsme přilákali další turisty, kteří neváhali a v čisté, ale ledové vodě si zaplavali taky.



Dole na parkovišti pak znovu čekáme na zbytek výpravy a přesunujeme se zpátky směrem na Stavanger. Tam jedeme přímo ke Christianově dceři. Ta bydlí v řadovém domě se svým mužem a ve svých 24 letech se 4 (!) dětmi. Manžel této ženy pochází původem z Ghany, a tak si dovedete představit, že barva pleti těchto dětí byla něco mezi černou a bílou. Dostáváme večeři, která měla být skromná. Nakonec se před námi objevila hora jídla, kterou jsme ve vší snaze nemohli pokořit. Zde pobýváme zhruba hodinku a půl a poté se přemisťujeme zpět do Hostelu. Následuje výprava na pivo i s Christianem a jeho synem. Nepřeháníme to a po jednom pivě se vracíme zpět, protože v sobotu je další náročný den.


Sobota 26. května 2012 - den třetí

Vstáváme ještě dříve než v pátek a po snídani se vydáváme na cestu. Zastavujeme se na "nejkrásnější pláži v Norsku", která leží kousek od Stavangeru. No, patrně moc velká konkurence v plážích v Norsku není. Následuje poměrně dlouhá štreka ke Kjeragu. Na parkovišti vystupujeme a dostáváme informaci, že výšlap trvá dvě a půl hodiny tam a stejná porce času je potřeba i na cestu zpátky. Opět se oddělujeme od pomalejšího zbytku a na místo určení dorážíme po hodině a dvaceti minutách. Nutno říci, že oproti včerejšku je trasa nepoměrně náročnější, překonáváme dvě hory a ke konci se brodíme ve sněhu. Pohled na konci cesty za to ale stál.


Onen šutr zapadlý mezi dvěma skálami je místem velice populárním, a tak na fotku si pár minut musíme počkat, neboť je zde celkem slušná řada. Při chůzi na tento kámen není radno koukat po sebe, ale jen před sebe. Naštěstí při focení koukáte na stranu, kde padá vodopád a tento pohled hrůzu nenahání. Horší to je, pokud se otočíte zády k fotografovi a kouknete se pod sebe. Pokud jste pozorně četli, jak to vypadalo na Preikestolenu tak vězte, že tohle bylo úplně to samé. Jen hluboká díra, pád by se nedal přežít.

Tento den navíc sluníčko pálí víc než doposud a naneštěstí není na Kjeragu místo, kam se schovat, zkrátka stín nikde. Čekáme na ostatní, ti nikde. Poslední skupinka přichází asi po dvou hodinách od našeho příchodu. Pořizujeme skupinovou fotku a vyrážíme zpátky. Tam si odpočineme a po návratu ostatních vyrážíme do Kristiansandu, kde přespíme. Cestou ještě nakupujeme suroviny na snídani, neboť náš hostel snídaně nenabízí.

Neděle 27. května - den čtvrtý

Ráno snídáme venku, spousta z nás je od sluníčka spálených, a tak jím raději ve stínu. Nakonec máme ve městě asi tříhodinovou pauzu, kterou tak trošku zabijeme v parku a poté v mekáči na jídle. V jednu hodinu odpoledne se pak naloďujeme na minibus a po sedmi hodinách jízdy dorážíme do Lillehammeru. Ihned po příjezdu se s námi loučí Marzi, která je po Jannem (ten odjel na začátku března z důvodu podnikání doma v Německu) druhou odjíždějící osobou z Lillehammeru. Probíhá loučení jak s ní, tak i s Christianem a Emrysem, který řídil auto. Symbolicky je tak zakončen i náš výlet.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ernesto | Web | 28. července 2012 v 8:08 | Reagovat

Moc pěkný blog, nemá chybu.

2 Markéta | 12. října 2012 v 23:15 | Reagovat

Ahoj kluci,
mohli byste mi prosím poslat váš email? Měla bych na vás pár otázek. Jedu do Lillehammeru za pár měsíců :). DÍKY MOC

3 pmatej | E-mail | 5. listopadu 2012 v 20:50 | Reagovat

Ahoj, e-mail je pmatej@tiscali.cz a určitě se zeptej, na co jen budeš chtít :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama