Oslo trip a světový pohár v biatlonu

12. února 2012 v 22:37 | Petr Matěj |  Erasmus - Lillehammer 2012
Začátek února byl ve znamení našeho prvního většího výletu. Vydali jsme se totiž do Osla, hlavního města Norska. Mimo klasické procházky po městě jsme měli za cíl vyrazit na Holmenkollen - posvátné místo norského lyžování, kde se v termínu 2. - 5. února 2012 jel SP v biatlonu, samozřejmě s českou účastí.


ČTVRTEK 2.2.2012

Do Osla vyrážíme již ve čtvrtek večer, a sice ve složení já, Luďa, Kuba a Hege. Hege je norská studentka, se kterou jsme se seznámili a trávíme s ní spoustu času. Výhodou je, že i ona byla na Erasmu a aby toho nebylo málo, její Erasmus proběhl v Česku. Hege si na tento víkendu naplánuje cestu domů a na její pozvání jedeme jejím autem přímo k ní domů, kde trávíme jednu noc.

Rodina Sveum nás večer po příjezdu pohošťuje jako krále, jíme neskutečně výbornou večeři (masové koule s bramborem, zelím a dalšími pochutinami), po níž nabízíme celé rodině štamprlu slivovice. Nikdo neodmítne a vesměs všem chutná. Poté si zahrajeme karty a okolo půlnoci skládáme hlavy u Hege v pokoji, která noc přečká u svého bratra.


PÁTEK 3.2.2012

Na "snídani", která byla naplánována na 10:00, se nám dostává další porce neskutečně velkého množství jídla, samozřejmě neváháme a zkoušíme všechno možné včetně hnědého sýru, který chutná po karamelu. Po odjezdu maminky pak jdeme společně s Hege vyvenčit jejího psa a pomalu se chystáme na přesun do centra Osla. Tam nás ochotně hodí její bratr. Až doteď se jedná o naprosto bezproblémový a pohodový výlet.


Ovšem po příjezdu do Osla se přesouváme směrem ke královskému paláci, kde se k nám v tuhém mrazu připojuje kamarádka Hege a vede nás k místnímu parku, což je na úplně druhou stranu, než kde máme ubytování a sraz s ostatními, kteří mají dojet právě v pátek. Promrzlí asi po půlhodině chůze přicházíme k parku, kde se naše nová kamarádka rozloučí, že jí je zima a má naplánovanou akci a zmizí. My promrzlí nakonec do parku jdeme (co taky jiného, když už tam jsme), děláme pár snímků a jdeme zpátky. Cestou se zastavujeme v pár obchodech, abychom se zahřáli a pak konečně přicházíme na nádraží, kde máme sraz s ostatními.

IJze, Laura a Verča na nás již netrpělivě čekají, američan Joey má teprve přijet a tak jdeme na místo našeho víkendového domova. Tedy - myslíme si, že tam jdeme. Bohužel v místnosti probíhají přípravy na sobotní konferenci a protože je nás poněkud více, než bylo domluveno, jdeme zpátky na nádraží. Tam se občerstvujeme a čekáme na Joeyho. Po jeho příjezdu se vracíme na místo činu a uf - všude je tma, můžeme dovnitř.


Bydlíme v konferenčí místnosti Kurdů - občanů Iráku, kteří usilují o odtržení a samostanost, místnost je vyzdobena vlajkami, arabskými nápisy a portréty patrně významných Kurdů. Večer si dáváme ze pár piv a uleháme na gauče a všude kde se dá. Komfortní to není, ale je to zadarmo, takže pohoda.

SOBOTA 4.2.2012

Po probuzení vyrážíme do víru velkoměsta, navštěvujeme Operu, muzeum a prohlížíme významné budovy Osla. Po prohlídce muzea se rozdělujeme na dvě skupiny. Já a německá Verča a zbytek. Druhá skupina vyráží do parku a my s Verčou poprvé na Holmenkollen. Tam přijíždíme až po sobotním programu, naším cílem však je jen prohlédnout okolí, zjistit co a jak a pomalu se vrátit zpátky.


Po návratu do města jdeme společně s ostatními do "restaurace", kde není ani noha a na 7 návštěvníků najednou tam asi připraveni nebyli. Nicméně sníme vcelku levnou pizzu a jdeme zpátky na kurdskou "ambasádu". Opět něco málo popijeme a jdeme spát.

NEDĚLE 5.2.2012

Je neděle a hned ráno po snídani vyrážíme směr Holmenkollen. Oproti sobotě už ani tolik nemrzne, a tak nám je vcelku dobře. Po příchodu na místo ale zjišťujeme, že na kopci trošku fouká a tak vydržet hodiny venku bude opět docela obtížné.


Jako první startují ženy včetně Veroniky Vítkové, která první dvě střelecké položky zvládá bezchybně a drží se v čele závodu. Bohužel není tak rychlá jako soupeřky a chybami na dalších položkách se připraví o lepší umístění - nakonec z toho je konečné 14. místo. V tu chvíli jsme ještě nevěděli, že nikdo z našich mužů na lepší umístění nedosáhne.


Michal Šlesingr začíná závod parádně, je na čele a rychlostně bez problémů stačí, ale ta střelba nestojí za nic. Propadá se startovním polem (stejně jako Jaroslav Soukup) a oba nakonec končí až v třetí destíce konečného pořadí.

I tak si ovšem oba závody užíváme, povzbuzujeme a všímáme si, že naši biatlonisté o nás ví a snad jim naše podpora alespoň trošku pomohla.

Jako perličku přidávám situaci před závodem mužů - naši se rozcvičují na trati a my na ně křičíme: "Nakopejte jim zadky!" Dostává se nám typicky české odpovědi (samozřejmě humorné): "My už nemůžeme". Že se tento vtípek pak v konečném důsledku stal i reálným odrazem výkonu našich biatlonistů, už je věc druhá :-)


Po skončení bitalonu se přesouváme zpět na ambasádu, balíme se a jdeme na vlak. Přesouváme se poblíž domovu Hege, která na nás již čeká a opět jedeme s ní směr Lillehammer.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Josef Andre a Gina | 6. června 2012 v 0:55 | Reagovat

Dobry bouqet!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama